Řešení nedostupnosti léků musí být systémové. Je nutné řešit ceny, shodli se členové ČAFF

Členové České asociace farmaceutických firem (ČAFF) se sešli na pravidelné členské schůzi, během níž diskutovali se zástupci státu a lékárníků o současné situaci s nedostatkem léků, a vzájemně si představili návrhy možných řešení a výhled do budoucna. Členové ČAFF také vedli diskuzi nad možnostmi změn ve stanovování výše cen a úhrad léků v Česku, jež vycházejí z podnětů jednotlivých pracovních skupin ČAFF. „Farmaceutické firmy sdružené v ČAFF se shodují, že kromě hlavních příčin výpadků, jež souvisí s narušením globálních dodavatelských řetězců, v posledních dvou desetiletích výpadkům přitěžuje i soustavný tlak na co nejnižší ceny, a to zejména skrz revize cen a úhrad. Nyní se ukazuje, že v mnoha skupinách léků se jeví český trh jako nekonkurenceschopný, což má prokazatelný dopad na jejich dostupnost,“ říká výkonný ředitel ČAFF Filip Vrubel s tím, že asociace situaci dlouhodobě sleduje a už před téměř rokem identifikovala několik desítek skupin léčiv s nízkými cenami a malým počtem alternativ, tedy léky s vysokým rizikem výpadků, které nebudou jednoduše řešitelné.

„Jedním z našich návrhů je, že pro případy nekonkurenceschopných molekul, tedy takových, kdy je v konkrétní skupině malý počet brandů, by se cena stanovovala jako průměr deseti nejnižších cen, tedy podobně, jako to funguje na Slovensku. V současné chvíli se totiž cena léků u nás stanovuje jako průměr tří nejnižších cen v dané skupině,“ popisuje jeden z řady návrhů Vrubel. Další návrhy směřují do zrušení periodických revizí cen léků, a cenové deregulace těch nejméně nákladných skupin léčiv s nízkou jednotkovou cenou.

Z analýzy dat SÚKL totiž vyplývá, že v 9 z 10 případů výpadků, které vedly k nedostupnosti léčby, bylo ve skupinách, kde byly pouze tři a méně různých léčivých přípravků. Právě na tyto skupiny léčiv, kde je riziko kritických výpadků nejvyšší, je třeba se dle ČAFF zaměřit nejvíce. Zástupci členských společností ČAFF ale hovořili také o návrzích ze strany SÚKL, co by samotné farmaceutické firmy mohly už nyní učinit pro zlepšení situace s výpadky. „Včasné upozornění na hrozící výpadek je klíčové. Pokud máme potřebné informace a čas na řešení situace, uděláme vše pro to, aby dopad na pacienta byl co nejmenší. Je tedy velice důležité, aby se farmaceutické firmy zaměřily na důsledné reportování přerušení dodávek léčiv na trh a upravily své procesy tak, aby na riziko přerušení dodávek upozornily dostatečně dopředu. Naprosto nezbytné je to u léčiv, která nemají na trhu náhradu nebo mají významné postavení na trhu,“ vysvětluje ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.

Významným tématem schůze byla i připravovaná novela zákona o léčivech, která farmaceutickým firmám ukládá mimo jiné povinnost zajistit po nahlášení přerušení dodávek až dvouměsíční zásobu konkrétního léčivého přípravku. Daniela Rrahmaniová, ředitelka odboru léčiv na ministerstvu zdravotnictví, uvedla, že nepředpokládá, že by novela vyřešila problém s výpadky léků, ovšem umožní státu prodloužit dobu, která je nezbytná na hledání řešení ve chvíli, kdy konkrétní lék postihne přerušení dodávek. Dále také novela státu usnadní identifikovat naléhavost výpadku, neboť umožní získat informace od distributorů a lékáren o skladové zásobě.

„Domníváme se, že přínos novely pro zvýšení dostupnosti léků bude minimální, a přitom to bude všechny stát ohromné náklady a spoustu administrativy navíc. Stát ovšem farmaceutickým firmám neplánuje tyto náklady kompenzovat,“ vysvětluje ředitel ČAFF Vrubel. „Ačkoliv samy o sobě tyto náklady patrně nebudou hlavním důvodem pro odchod některých léků z trhu, mohou hrát svou roli v revizích obchodních plánů farmaceutických firem jako další střípek ke zvyšujícím se nákladům na suroviny, obalové materiály, energie, přepravu a skladování. Zvýšení nákladů na dodávky léků, resp. snížení hrubé marže a dlouhodobé udržitelnosti na trhu je nyní největší hrozbou z hlediska budoucích dodávek léků do Česka,“ doplňuje Vrubel.

Debata se však vedla i o výrobních potížích, kterým čelí globální farmaceutický průmysl, včetně anomálií v dodávkách surovin či při distribuci léků. Zmíněny byly obrovské nárůsty nákladů kvůli cenám energií, některým výrobním společnostem stouply náklady i o více než sto procent. Tuzemští producenti léků tak ročně platí v součtu desítky milionů eur navíc a tuzemská výroba pak nedokáže konkurovat dovozu. „Z pohledu ČAFF je třeba se více zaměřit na vytvoření pobídek pro tuzemské farmaceutické výrobce a koordinace těchto pobídek mezi jednotlivými členskými státy, aby nejen Česko, ale i celá EU byla soběstačnější,“ myslí si Vrubel.

Členové ČAFF ale během schůze hledali také řešení, jak včasně a efektivně komunikovat s regulačními autoritami, jako je SÚKL, o přerušených dodávkách. Jedním z rizik je totiž mylná interpretace dat, kdy přerušení dodávek na trh nic nevypovídá o skladových zásobách v distribučním řetězci, poptávce či dostupnosti daného produktu pro pacienty v ČR. Zástupci ČAFF se tak se SÚKL shodli na nutnosti vytvoření metodiky sjednocující postup hlášení přerušení dodávek a zohledňující různé obchodní a logistické modely dodávek, a zároveň na nutnosti otevřené a flexibilní komunikace z obou stran, zejména o těch léčivých přípravků, které mají výsadní postavení na trhu z hlediska podílu jejich prodejů v příslušné skupině léčiv.

Hosty letošní květnové členské schůze ČAFF byli ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová, ředitelka odboru léčiv MZ ČR Daniela Rrahmaniová a prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.