Vrubel: EU je v lécích závislá na Číně a Indii

28. 2. 2021 – Novinky.cz

Tomáš Volf

Evropa není soběstačná ve výrobě léků. Pandemie tento problém obnažila. Většina surovin pro výrobu včetně Česka se vozí z Číny a Indie. Na rozdíl od minulého jara jsou teď ale dodávky plynulé a výrobci si dělají zásoby na měsíce dopředu. Právu to řekl ředitel České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Filip Vrubel.

Sdružujete velké výrobce a dodavatele léků jako Zentiva, Teva nebo Mylan. Co pro tuzemské firmy znamenal covid? Řešily větší výrobní zátěž, co se týká těch klasických léků na příznaky chřipky, vitamíny, doplňky stravy? 

Ano. Velké výzvy a nárazové problémy byly hlavně loni na jaře. To souviselo jednak s dodávkami surovin pro výrobu léků, protože spousta těchto surovin a léčivých látek je dovážená z Asie. Tam byly problémy, když místní fabriky byly v karanténě a přestaly vyrábět, dočasně byly uvalené restrikce na vývoz například z Indie. 

Ukázalo se jako naše výhoda, že máme tuzemskou produkci

Roli hrály i uzavřené hranice a kamiony na nich stály. To jsou všechno věci, které se nakonec podařilo vyřešit, a nyní jsou dodávky surovin i jednotlivých přípravků stabilní. 
V Česku je mimo jiné velká výroba léků na imunitu, potravinové doplňky, jako třeba Walmark v Třinci. U nás se vyrábějí i život zachraňující léky, jako třeba digoxin na srdce, ten dělá Zentiva v Praze. Místní firmy někde posilovaly výrobní linky a musely testovat zaměstnance, mnohde si vyráběly třeba svou dezinfekci.

Loni dočasně v lékárnách chyběl paralen. Teď je ho dostatek?

Nešlo vysloveně o výpadek, ale obrovsky stoupla poptávka, lidé se chtěli předzásobit paracetamolem. To pomohla vyřešit mimo jiné i česká Zentiva, která paracetamol vyrábí. Byla schopna vyprodukovat tisíce balení navíc a ten výpadek vykrýt. 
Ukázalo se jako naše výhoda, že máme tuzemskou produkci, jež může reagovat na takové situace. Pak se i poptávka stabilizovala a v tuto chvíli nedostatek takových přípravků není. 

Dříve byly i výpadky například oblíbené masti Framykoin, léků na deprese nebo zmíněného digoxinu na srdce, máte zprávy, že nyní chybí některé konkrétní přípravky? 

Nemám. Mohu mluvit hlavně za firmy, které v Česku vyrábějí, ty v posledních týdnech a měsících nehlásí žádné delší výpadky výroby. Ale jestli se sem nemůže dostat něco z venku, to je trošku jiná otázka.

 Ještě v roli náměstka na ministerstvu zdravotnictví jste řešil i nouzový systém dodávek léků. Když bude něco chybět, výrobce to má na žádost lékárny do dvou dnů dodat. Funguje to již od nového roku? 
Ta legislativa ještě nebyla schválena, stále leží ve Sněmovně. Byly tam velmi silné lobbistické tlaky, těch opatření bylo hodně, i proti reexportu, tedy opětovnému vývozu dovezených léků. Je tu hodně podnikatelských skupin, které nemají zájem, aby to prošlo. Znovu by o tom měl sněmovní zdravotní výbor jednat v březnu. 

Zvládnou to výrobci, doručit do pár dní do každé, třeba i odlehlé lékárny? 

Není to lehké, ale výrobci by se na to dobře připravili. Z hlediska výroby nejžádanějších léků si už dnes výrobci udělali zásoby surovin i na několik měsíců dopředu, ale to nesouvisí tolik s tou novelou, jako spíš s koronavirem. 

Uvádí se, že Čína a Indie vyrábějí 60 procent světového paracetamolu, 90 procent penicilinu a 50 procent ibuprofenu. Jsme tedy na nich závislí? 
Bohužel do velké míry ano. Indie a Čína se na dodávkách lékových surovin pro Českourepubliku podílí zhruba srovnatelně. Pak není dlouho nic, další dodavatelé z Evropy nebo USA následují s velikým odstupem. Tyto dvě asijské země hrají prim, takže případný výpadek dodávek od nich by byl samozřejmě velký problém. 
Stabilitu dodávek naše asociace řeší dlouhodobě a je pravda, že nyní to hodně začínají řešit státy napříč celou Evropou. Covidová doba ukázala, že Evropa opravdu není soběstačná, že jsme se o strategické soběstačnosti v dodávkách léčiv nebavili.

 Čím to je, že se tolik těchto surovin vyrábí v Asii? 

Hlavně je to dané tlakem na cenu, nízkou cenou práce a centralizací chemické výroby na několik málo míst. V Asii má tato výroba tradici a nemají tam tak náročné požadavky na ochranu životního prostředí. 

Co s tím Evropa může dělat? Máte zprávy, že by některé země tuto výrobu už posilovaly? 

Zatím ne, v tom bude muset sehrát roli Evropská komise v podobě dotací do výrobního průmyslu. Je to i věc nastavení veřejných zakázek, aby to nebylo jen o ceně, ale aby zde bylo určité zvýhodnění „Made in Europe“. 

spravawebu