Rozhovor s ředitelem České asociace farmaceutických firem Martinem Mátlem

14. 8. 2020 ČRo Plus

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Celosvětová bilance obětí nemoci COVID-19 už překročila hranici tři čtvrtě milionu. A koronavirová pandemie je nyní na vzestupu nejen v nejhůře postižených zemích, jakými jsou Spojené státy, Brazílie či Indie, ale znovu i v Evropě. Ve čtvrtek přibylo v Česku 330 nově potvrzených případů nemoci COVID-19, nejvíce od 3. dubna. Jedná se o třetí nejvyšší denní nárůst od březnového začátku epidemie.

Podle České asociace farmaceutických firem by v případě druhé vlny pandemie koronaviru mohlo dojít k zásadnímu výpadku léků, protože drtivá většina z nich se vyrábí právě v nejvíce zasažených oblastech světa. Jak velké je to riziko? Jak se dá na to připravit? Mé otázky k tomuto rozhovoru přijal ředitel České asociace farmaceutických firem Martin Mátl. Od mikrofonu zdraví a dobrý poslech přeje Renata Kropáčková. Ještě jednou vítejte ve studiu Českého rozhlasu Plus. Děkuji, že jste přišel k nám do studia. Dobré dopoledne.

Martin MÁTL, ředitel České asociace farmaceutických firem
Dobré dopoledne.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Pane Mátle, z pohledu České asociace farmaceutických firem, jak se ta jarní vlna pandemie koronaviru odrazila ve vašem oboru na trhu s léky?

Martin MÁTL, ředitel České asociace farmaceutických firem
Já bych možná úvodem trošku zmírnil to vyjádření, který zaznělo v úvodu tady tohoto rozhovoru. My jako nechceme určitě strašit a netvrdíme, že v případě druhé vlny tady nastane nějaká katastrofická situace s ohledem na zásobování léčivými přípravky. Nicméně na základě těch zkušeností, které už vlastně máme z těch událostí, které byly v první polovině tohoto roku, tak můžeme říct, že ta situace má jako určitá rizika. A je potřeba nějakým způsobem plánovat a připravit se vlastně i na ten budoucí vývoj.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
To znamená, jaká rizika tedy po té jarní vlně pandemie se ukázala?

Martin MÁTL, ředitel České asociace farmaceutických firem
Tak vlastně, když si vzpomenu na to období toho ledna a února, kdy pandemie vlastně se začala šířit z Číny, tak v podstatě jsme pracovali s myšlenkou nebo se řešilo, zda vlastně výpadek výroby v Číně bude mít nějaký dopad, nebo nebude mít dopad vlastně na zásobování léky v Evropě. A vycházelo se vlastně z toho, že jako významná část vlastně výroby těch prvotních surovin pro farmaceutický průmysl se vyrábí právě v Číně.

Ty předpovědi byly různé a některé z nich byly takové znepokojující, nicméně se podařilo v průběhu vlastně těch měsíců, protože ten problém byl rozložen do vlastně celého toho půl roku, tak se podařilo na straně farmaceutického průmyslu zmobilizovat vlastně rezervy, spustit různé takové ty /nesrozumitelné/, to znamená ty nouzové plány, vlastně podařilo se tu výrobu udržet, najít náhradní zdroje.

A vlastně celé to přispělo k tomu, že pacienti, až na některé výjimky, vlastně nezaznamenali nějaký dramatický, dramatický stav, co se týče zásobování léky v lékárnách, nebo v nemocnicích. A já jsem v tuto chvíli přesvědčen, že vlastně pro to nadcházející období vlastně ten průmysl už je nějakým způsobem jakoby poučen, posílen tady tou zkušeností a je určitě připraven.

Nicméně na druhou stranu je určitě potřeba nějakým způsobem komunikovat, komunikovat i se státní správou, a to nejen na úrovni České republiky, ale i třeba vlastně v rámci Evropské unie. A vlastně vědět, co přesně se jako očekává, co se plánuje, protože ta výroba neprobíhá ze dne na den, ta výroba ve farmaceutickém průmyslu se plánuje v nějakém horizontu 4, 6 měsíců dopředu, takže to všechno je potřeba nějakým způsobem mít na zřeteli.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Pardon, že vás tedy přerušuju, to znamená, že ta jarní vlna, ta pandemie koronaviru, poukázala, jenom zvýraznila tu nedostatečnost lékové nezávislosti, potažmo Evropy?

Martin MÁTL, ředitel České asociace farmaceutických firem
Ano, já si myslím, že vlastně ta první vlna jaksi zvýraznila to, na co my se třeba snažíme upozorňovat už vlastně několik let delší dobu, a to je vlastně problém, který ale není specifický jenom pro Českou republiku, to je problém, který a se řeší vlastně v rámci Evropy, řeší se vlastně v rámci Ameriky, a to je vlastně problém u těch léků, které už nemají, nemají patentovou ochranu, kde, které už jsou vlastně vystaveny silné generické konkurenci, která vlastně vytváří obrovský tlak na cenu, který je ještě nadále jako zesilován jakoby v řadě států cenovými regulacemi, a to všechno vede potom v konečném důsledku k nějaké konsolidaci trhu a vlastně hledání, jak zefektivnit výrobu, přesouvání výroby do vzdálenějších regionů, a tak dále, a to potom samozřejmě v okamžiku nějaké krize, která, která vlastně teďka přišla, tak se může projevit negativním způsobem.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Jaké je možné řešení toho, aby se něco podobného, nebo ještě v horším scénáři neprojevilo případně na podzim, nebo při druhé vlně koronaviru, která se tak jako tak očekává, jak složité je zase třeba přesunout tu výrobu léčiv z Asie zpět do Evropy?

Martin MÁTL, ředitel České asociace farmaceutických firem
Tak já si myslím, že na tu věc je se potřeba podívat realisticky a nelze očekávat, že vývoj, který se odehrával v posledních 20, 30 letech, se podaří zvrátit v horizontu měsíců. Otázka, jestli je to vůbec možné.

Takže v takovémto časovém horizontu, který je před námi, tak podle mě je potřeba vlastně hledat možnosti, jak umožnit vlastně dodavatelům, výrobcům pružně, vlastně reagovat pružně hledat alternativy, já bych se tady třeba vrátil k tomu vývoji z toho prvního půlroku, kdy vlastně na úrovni Evropské komise, já bych asi měl říct, že naše asociace je současně členem /nesrozumitelné/, což je asociace, která sdružuje vlastně výrobce se stejným zaměřením jako naše asociace, působí vlastně na evropské úrovni, takže ta v rámci komunikace s Evropskou komisí, se jí podařilo jaksi dosáhnout toho, že Evropská komise třeba vydala gajdlajny, které zaváděly určitou flexibilitu, zmenšovaly určité administrativní nároky na provádění třeba některých změn, když se třeba vymění dodavatele účinné látky, nebo se změní nějaký výrobní postup, to znamená, aby ta změna netrvala tak jako obvykle, to znamená v horizontu měsíců či let, ale aby opravdu bylo možné jí provést v nějakém dohledném časovém horizontu tak, aby to opravdu mohlo v té dané situaci pomoct.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Zase otázkou je, jestli je to vůbec žádoucí z pohledu spotřebitele přesunout tu výrobu léků z levné Asie, zjednodušeně řečeno, do drahé Evropy, jestli to s sebou automaticky nepřinese zdražení?

Martin MÁTL, ředitel České asociace farmaceutických firem
Ono to někdy svádí v těch médiích k takovému jako zjednodušujícímu pohledu, který potom třeba někdy nám je i jakoby podsouván, to znamená, že tady jako vlastně lobbujeme nebo prosazujeme přenesení výroby z Asie do Evropy. Ona ta situace je složitá.

A jak jsem říkal, tím realistickým pohledem na věc nelze očekávat, že dosáhneme nějaké soběstačnosti, nebo že se nějaká významná část té výroby přesune z jednoho kontinentu na druhý. My se tady snažíme upozornit na to, že Evropa je pořád velice silný hráč, co se týče výroby léčivých přípravků, ono je třeba rozlišovat, že ta výroba vlastně není jako v tom globálním světě jako tak jednoduše představitelná, že máte nějakou továrnu, kam se vám doveze jako všechno, co je potřeba a z té továrny vám potom vyjde nějaký léčivý přípravek, ale v podstatě ta výroba je rozložená vlastně v tom globálním světě do různých úrovní a já bych chtěl říct, že třeba, co se týče výroby koncových lékových, konečných lékových forem, tak Evropa pořád představuje globálně cca nějaký 40 % výroby a zhruba je to na stejné úrovni jako Indie, která, která je taky velice významný hráč ve výrobě konečných lékových forem.

A jiná situace je potom ale už v oblasti výroby účinných látek, kde to těžiště už dneska asi se dá říct, že je v Indii, i když pořád v Evropě je významné množství výrobců účinných látek, ale co asi ten svět činí nejzranitelnější, tak je vlastně výroba těch, úplně těch prvotních surovin, které se teda vlastně převážně vyrábí právě v Číně, to znamená, že on je to takový jako řetězec a takhle je to potřeba vnímat.

No, a co se týče vlastně toho, co vlastně my si myslíme, že by mohlo pomoct, tak je, aby se vlastně evropské státy zaměřily na to, na ty výrobní kapacity a jak těch konečných lékových forem, tak účinných látek, které pořád v Evropě jsou aktivní, vlastně začli ty svoje politiky, to znamená ty různé regulace, opatření, a tak dále, různé nákupní systémy, a tak dále, upravit tak, aby vlastně podpořily výrobu a investici vlastně na území Evropské unie.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Jaký je výrobní potenciál Česka pro výrobu třeba i těch léků, které se nyní vyrábějí zejména v Asii. Máme k tomu kapacity, mohli bychom to pojmout jako příležitost pro tuzemský farmaceutický průmysl?

Martin MÁTL, ředitel České asociace farmaceutických firem
Já bych to zase úplně konkrétně nesrovnával s tím, že by jsme nahradili něco, co se vyrábí v Asii, ale myslím si, že je potřeba zdůraznit, že to je velice důležité i pro Českou republiku, že Česká republika vlastně má dlouhodobou tradici ve výrobě léčivých přípravků, a to konkrétně generických léčivých přípravků a vlastně na území České republiky je několik relativně velkých výrobních závodů, to znamená, že z pohledu České republiky je určitě zajímavé vlastně jaksi zapojit se do aktivit, nebo podpořit vlastně tvorbu těch podmínek tak, aby se jednak ta investice do té výroby, která tady je, udržela, ale aby se případně i nějakým způsobem rozšířila.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Posloucháte Interview plus, jehož hostem je ředitel České asociace farmaceutických firem Martin Mátl. Mluvíme o farmaceutickém průmyslu, jakou ránu dostal při jarní vlně pandemie koronaviru, skončili jsme u českého potenciálu, výrobního potenciálu, u českých farmaceutických firem. V Kostelci nad Černými Lesy působí americká firma Novavax, která má vyrábět vakcínu proti koronaviru, ale pokud mám správné informace, tak vlastně jenom pro americký trh, pokud bychom ji my chtěli získat, tak bychom ji museli kupovat přes Evropskou unii, nebo jak pokračují tahle ta jednání, jak se to vyvíjí, pokud máte informace?

Martin MÁTL, ředitel České asociace farmaceutických firem
Tak co se týče tedy této otázky, tak vlastně já informace nemám vlastně, není to vlastně ani naše členská společnost a vlastně ta problematika vlastně vakcíny proti koronaviru, tak mě sice osobně zajímá, jako z hlediska fungování naší asociace to není vlastně, není to téma.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Tak co říkáte na to, že Rusko v tomto týdnu ohlásilo, že jako první uvede na trh vakcínu proti koronaviru, vlastně ještě do konce roku, když předtím někdy na jaře Světová zdravotnická organizace oznámila, že ta první spolehlivá vakcína bude k dispozici tak nejdříve za 18 měsíců. Podle všech dostupných informací zřejmě ta ruská vakcína nazvaná Sputnik 5 nebude úplně splňovat evropské normy. V čem?

Martin MÁTL, ředitel České asociace farmaceutických firem
Tak já bych to nechtěl nějakým způsobem komentovat na základě těch poměrně jenom povrchních informací, které, které mám k dispozici, ale obecně si myslím, že vývoj vakcíny je náročná činnost a je potřeba zajistit, aby ta vakcína byla účinná a bezpečná a k tomu vlastně mají, vlastně, jak na jedné straně výrobci, tak na druhé straně i regulátoři vlastně v rozvinutém světě vypracované sofistikované postupy, metody, jak tuto věc vyhodnotit a současně dodržet etické standardy, to znamená, to je něco, co já považuju za naprosto nepřekročitelné.

A jak jsem říkal, nemám úplně detailní informace, ale pokud vlastně někdo oznámí, že dodá na trh vakcínu a vlastně není ochoten se podělit o informace o vlastně těch provedených testech provedených jako výzkumech, tak je to, řekl bych, taková známka určité, jako určitého znepokojení a jako neočekával bych, nebo respektive zaujal bych k tomu takový spíš rezervovaný postup.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Každopádně ale, jak se třeba farmaceutické firmy vůbec připravují na ten vstup vakcíny proti koronaviru na trh? Jestli je už je to v nějakém dohledu?

Martin MÁTL, ředitel České asociace farmaceutických firem
Tady se dostáváme opravdu do oblasti, kterou se, kterou se nezabýváme, nicméně já si myslím, že to není, jednak je to otázka těch firem, které tu vakcínu budou vyrábět, tak pro ně samozřejmě bude potřeba najít výrobní kapacity na to, aby dokázaly uspokojit poptávku, která po té vakcíně určitě bude, a to si myslím, že bude možná ta jednodušší část toho problému, protože daleko větší nároky to potom asi bude klást na jednotlivé státy, aby vlastně vytvořily nějaký systém, jak tu vakcínu po tom nějakém rozumném čase, krátkém čase efektivně distribuovat vlastně k obyvatelům, protože to možná třeba v Evropě bude jednodušší, v některých jiných státech si dovedu představit, že to bude daleko větší problém.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Jaká je vlastně v současnosti ta logistická cesta léků od výrobce, až ke spotřebiteli, kolik času nebo i peněz pak v celkové té hodnotě léků to zabírá, tahle ta položka?

Martin MÁTL, ředitel České asociace farmaceutických firem
Co se týče času, tak v podstatě a taková ta doba, jakou se, jaká se plánuje, jak se plánuje vlastně výroba ve farmaceutickém průmyslu, tak, dejme tomu, že od nějaké objednávky, která je učiněna na nějakém, pro nějaký konkrétní trh do doby, kdy se ten lék dostane na ten trh, tak se můžeme bavit o nějakých 4 měsících, až třeba 6 měsících, to znamená, že tohle to je potřeba mít na paměti, že ty léky prostě, kdy vznikne potřeba, tak tady prostě do 14 dnů nemůžou být, to znamená, je potřeba plánovat v určitém předstihu.

To potom třeba i vede k tomu, že u některých léků jako dochází k nějakým výpadkům, a tak dále, protože, pokud se třeba stane, že vlastně jeden dodavatel, že když si představíte, že máte na trhu třeba 3 dodavatele, jeden z nich má třeba 30 %, druhý z nich má třeba 40 %, ten zbývající třeba taky 30 % trhu, a když ten jeden z nich třeba má nějaký problém, není schopen ten trh dodávat, poměrně záhy dojde k tomu, že vlastně ti zbývající hráči na tom trhu vlastně vyprodají své zásoby, protože najednou musí pokrýt i ten poměrně velký díl po tom svém konkurentovi a potom vlastně vznikne právě taková ta mezera, než se vlastně podaří doplnit ty nové dodávky.

Co se týče nákladů, tak to se to si netroufám specifikovat, ale asi bych řekl, že je potřeba rozlišovat právě ty léky, které vlastně zastupuje naše asociace, to znamená generické, od třeba těch inovativních, protože vlastně z podstaty věci generické léky, pokud jsou nějakou dobu na trhu, tak jsou vystaveny velké konkurenci a ty ceny těch léků jsou jako řádově třeba i někdy nižší než ceny těch inovativních léků.

A potom samozřejmě, potom samozřejmě náklady na dopravu, náklady na logistiku, skladování, výrobu, a tak dále, tak hrají daleko větší roli v té ceně, než u těch léků, které, které potom tu jednotkovou cenu za balení mají daleko vyšší.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Vy jste zmínil právě výpadky léků, které čas od času zaznamenává i český trh, kdo chodí k lékaři, tak možná už se mu stalo, že vlastně lékař by mu rád předepsal nějaký lék, který by byl optimální, ale nemůže, protože ví, že prostě na českém trhu ho není dostatek, nebo vůbec se nevyskytuje, protože, dejme tomu, dáváme přednost jeho výrobě pro zahraničí. Jak tohle to je, jak se s tímhle tím dokážete popasovat?

Martin MÁTL, ředitel České asociace farmaceutických firem
Já si, pardon, já si nemyslím, že tady dochází k tomu, že by se nějakým způsobem upřednostňovala výroba pro zahraničí, ono je to právě to, co už jsme v rámci tady toho rozhovoru nakousli, a to je téma, že u některých léků vlastně tím, jak dojde k tomu, že ta cena je vlastně příliš nízká, tak, nebo respektive dochází k tomu, že se třeba snižuje množství těch dodavatelů, který takový lék vlastně chtějí na tom trhu nabízet.

A po tom v okamžiku, kdy nastane nějaký problém u toho už zbývajícího omezeného počtu dodavatelů, tak není vlastně jakoby možnost ten lék nějakým způsobem jednoduše nahradit, my jsme si třeba dělali vlastně takové jakoby průzkumy pro naši potřebu a zjistili jsme, že u léků, které mají vlastně více než 3 nebo 4 dodavatele na trh, tak vlastně prakticky nedochází k tomu, že by nastala situace, že ta účinná látka, která je v těchto lécích, nebyla pro pacienty dostupná, to znamená, drtivá většina těch případů, kdy pacienti mají problém sehnat tu konkrétní účinnou látku, tak je v právě situaci, kdy na trhu je jeden, nebo případně dva dodavatele.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Když se vrátíme teď právě k té situaci kolem koronaviru, který nás stále provází zřejmě tady si budeme muset zvyknout, že ten vir tady s námi bude. Jak se v současnosti třeba, když jste říkal, že na jaře jste vlastně sáhli do zásob, tak jak se předzásobuje Česká republika pro tu případnou druhou vlnu pandemie koronaviru. Je to nějak ošetřeno i třeba ve spolupráci s vládou?

Martin MÁTL, ředitel České asociace farmaceutických firem
Tak ona je otázka jako předzásobení, co vlastně by se mělo předzásobit. Já bych se možná ještě zase vrátil do toho prvního půl roku, roku 2020. V souvislosti s koronavirem a vlastně péčí o ty pacienty, které bylo potřeba hospitalizovat, kterým bylo potřeba zavést s umělou plicní ventilaci, tak vlastně Česká republika vlastně neprodělala takový ten takzvaný italský scénář, to znamená situaci, kdy zdravotnická zařízení byla přehlcena pacienty a tu umělou plicní ventilaci bylo prostě potřeba poskytovat enormnímu počtu pacientů, takže Česká republika vlastně nemusela řešit některé dramatické situace, které nastávaly v jiných státech Evropské unie, typicky to právě byla ta Itálie, protože je potřeba si uvědomit, že pro tu ventilaci není potřeba jenom ten ventilátor, ale vlastně potřebujete pro ty pacienty i léky, abyste vlastně ten zákrok mohla poskytnout, to znamená, musíte jim, musíte je vlastně uvést do jakoby umělého spánku, musíte jim dát léky, které uvolní vlastně svaly tak, aby ten zákrok bylo možno provést, musíte případně jim podávat léky proti bolesti, silná analgetika, musíte mít k dispozici léky, které nějakým způsobem umožňují jako kontrolovat vlastně funkce tělních orgánů, a ty léky nejsou jako specifické typicky pro COVID, protože ty jsou v rámci intenzivní péče na těch jednotkách intenzivní péče používaný už jako dlouho, desítky let.

A řada z těch, nebo většina z těchto léků už vlastně je dávno generifikovaných, to znamená, na trh je dodávají vlastně výrobci generických léčivých přípravků. Jak jsem říkal, Česká republika vlastně nemusela řešit situaci, že byla nouze o tyto přípravky, nicméně v některých státech se to řešit muselo, protože ta situace podle určitých předpovědí vlastně vypadala poměrně dramaticky, tak právě v rámci té naší evropské asociace /nesrozumitelné/ vznikla iniciativa, která si dala za cíl jednak zmapovat vlastně stav zásob a výrobních kapacit pro tuto omezenou skupinu léků a současně nějakým způsobem odhadnout tu jejich potřebu, protože to byl takový víceméně bezprecedentní krok, který znamenal spolupráci subjektů, které běžně konkurují, tak vlastně byla oslovena i Evropská komise, konkrétně /nesrozumitelné/, to znamená ten úřad, který má na starosti vlastně hospodářskou soutěž. Bylo s nimi vlastně zkonzultováno, že je možno v této situaci takto postupovat, dokonce to /nesrozumitelné/ vydal vlastně dokument psaný, kde takovou spolupráci umožnilo.

A vlastně v rámci té první vlny se podařilo nějakým způsobem to zkoordinovat tak, že na konci, vlastně někdy v květnu ta situace byla taková, že bylo jasné, že prostě ty potřeby té první vlny se podaří zvládnout vlastně díky té spolupráci a koordinaci v rámci vlastně těch výrobců nebo dodavatelů, kteří působí na evropském trhu.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
A to se i nadále prohlubuje, nebo můžete tenhle ten scénář vlastně použít i pro případnou druhou vlnu, nebo jak s ním dál pracovat?

Martin MÁTL, ředitel České asociace farmaceutických firem
Přesně, tak to znamená, že pokud si můžu troufnout říct, že po skončení první vlny, tak samozřejmě tahle ta aktivita neustala, má druhou fázi, která vlastně ve spolupráci s nějakými konzultačními společnostmi a tak dále, se snaží odhadnout, co se může stát ve druhé polovině roku.

A vlastně připravit se na to i z hlediska nějakého plánování, takže na straně průmyslu na té evropské úrovni tohle to probíhá a současně probíhá snaha komunikovat vlastně jednak s Evropskou komisí, ale i potom potažmo s těmi národními vládami. A vlastně získat informaci o nějaké představě o plánování té druhé vlny, a to samozřejmě není jednoduché, protože ta situace s tím koronavirem je skutečně bezprecedentní, že jo, takže, takže tohle to…

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
Ale dá se třeba, pardon, očekávat navýšení cen léků právě v souvislosti s tou koronavirou krizí, když je vlastně poptávka po něčem, čeho pak, když více lidí chce i ubývá, je méně, tak logicky to vede ke zvýšení ceny?

Martin MÁTL, ředitel České asociace farmaceutických firem
Tak z nějaké obecné ekonomické teorie se to nabízí, nicméně v oblasti těch léků je ta situace složitější, protože když teďka zase opustím tuhle tu specifickou část, tak, a podívám, podívám se třeba na Českou republiku, tak vlastně většina léků, nebo více než polovina léků, které se vydávají v lékárnách na předpis, tak jsou cenově regulovány, to znamená, že mají nějakým způsobem stanovenou maximální cenu.

To znamená, že všechny ty události, které se staly v souvislosti s koronavirem, ony se skutečně staly a měly vliv právě na výrobní náklady, vlastně náklady na logistiku, tak ony se úplně jednoduše do té ceny promítnout nemohou a ten cenový strop vlastně není možné, není možné překročit, to znamená, že to spíš v případě, že by ta cena narazila na ten cenový strop, tak to bude zase vytvářet tlak na nějakou dostupnost. Na druhou stranu je třeba říct, že tam, kde na tom trhu je těch dodavatelů opravdu hodně a kde ta cenová regulace není, tak tam se zase uplatňuje efekt vlastně, dá se říct, té normální konkurence, to znamená, že většina výrobců se snaží, pokud to jde, tak nabídnout vlastně pacientům ten lék tak, aby byla konkurenceschopná vůči, vůči vlastně svým konkurentům.

Renata KROPÁČKOVÁ, moderátorka
——————–
Ředitel České asociace farmaceutických firem Martin Mátl byl hostem Interview Plus. Děkuju vám, že jste přišel do studia, za rozhovor. Od mikrofonu se loučí Renata Kropáčková. Na slyšenou.