ŠÉF ASOCIACE FARMAFIREM: ZAŘAĎME VÝROBU LÉČIV MEZI KRITICKOU INFRASTRUKTURU STÁTU

7. 4. 2020 Euro.cz

Ondřej Hergesell

Výrobci léků žádají, aby byly jejich výrobní závody státem označeny za takzvanou kritickou infrastrukturu. Chtějí tím zajistit provozuschopnost i v době pandemie covid–19.

„Význam farmaceutického průmyslu je v této době zásadní až kritický. Věříme, že zařazení mezi kritickou infrastrukturu se nám podaří zajistit praktické věci, jako třeba hladký pohyb léků přes hranice, či zabezpečení výroby a distribuce léčiv, pokud by vláda přijala přísnější opatření,“ říká Juan Carlos Conde Ibarra, předseda České asociace farmaceutických firem (ČAFF) a generální ředitel Teva Pharmaceuticals pro Českou republiku a Slovensko. Opavský závod Teva je jednou z největších továren na léčiva v zemi s více než 1500 zaměstnanci.

Co konkrétně pro výrobu léčiv znamenalo zavedení nouzové stavu kvůli pandemii covid-19?

Přijatá opatření nám, stejně jako jiným výrobcům, zkomplikovala život, byla však nezbytně nutná pro zvládnutí kritického stavu, se kterým se potýkají jednotlivé vlády a systémy zdravotní péče. V souladu s různými předpisy a nařízeními jsme v rámci ČAFF urychleně zavedli řadu změn s cílem zajistit bezpečnost našich zaměstnanců a zároveň zajistit kontinuitu výroby. Nejde jen o Tevu, stejným způsobem postupoval celý farmaceutický průmysl. Všichni si uvědomujeme, že je důležité zabránit velkým výpadkům v zásobování s léčivy.

Hrozí v Česku nedostatek léků?

Obecně bych řekl, že riziko nedostatku léků není velké. I za normálního stavu může krátkodobě nějaký lék chybět. Ale vzhledem k tomu, že na trhu je téměř vždy několik výrobců léků na dané onemocnění, pro pacienty to může znamenat skutečné problémy jen v ojedinělých případech. Současná situace je samozřejmě mimořádná, ale jako zástupce celého průmyslového odvětví vás mohu ujistit, že i v této době děláme vše proto, abychom mohli i nadále hladce vyrábět a dodávat to, co pacienti potřebují.

Ano, zaznamenali jsme určité zvýšení poptávky po vybraných léčivých přípravcích, ale snažíme se s tím vyrovnat a obecně rozšířit kapacitu tam, kde je to možné. Jsem přesvědčen, že lidé se na farmaceutický průmysl a na všechny, kdo se podílejí na distribuci léčiv, mohou spolehnout.

Farmaceutický průmysl dosud nepatří mezi kritickou infrastrukturu, ČAFF však pracuje na tom, aby se to změnilo. Proč?

To je opravdu důležité ve světle mimořádné situace spojené s šířením nového typu koronaviru, kdy byla v řadě zemí zavedena mnohá omezení pro normální pohyb osob a zboží. V České republice není farmaceutický průmysl dnes považován za kritickou infrastrukturu přes to, že téměř každý druhý lék, který je vydán českým pacientům, ve všech terapeutických oblastech, jako je například hypertenze, cukrovka nebo rakovina, poskytují členové ČAFF.

Oslovili jsme proto jako ČAFF premiéra Andreje Babiše a příslušná ministerstva a vzhledem k jejich pozitivním výrokům jsem přesvědčen, že vláda přijme taková opatření, abychom byli považováni za kritický nebo nezbytný průmysl. Abychom mohli normálně fungovat, abychom dokázali zajistit zásobování léky, jež pacienti potřebují.

Myslíte tedy, že by měl být farmaprůmysl povýšen nad ostatní obory?

Význam farmaceutického průmyslu nejen v České republice je zásadní až kritický. Věříme, že díky zařazení mezi kritickou infrastrukturu se nám podaří zajistit praktické věci, jako třeba hladký pohyb léků přes hranice, které v těchto dnech bývají přetížené, či zabezpečení výroby a distribuce léčiv, pokud by vláda přijala přísnější opatření.

V době uzavření některých oblastí kvůli karanténě jste požádali o schválení propustek pro zaměstnance, aby se dostali do práce. Není to příliš velké riziko pro šíření nákazy? Neodporuje to principu karantény?

Rozumím otázce. Řekl bych, že nyní všichni musíme hledat rovnováhu mezi zajištěním správných opatření ke snížení dopadu covid-19 a důsledky, které z nich mohou vyplývat. Podívejte se na země, kde je situace bohužel mnohem horší, třeba v Itálii nebo ve Španělsku. Zavedli tam velmi omezující opatření, jež zastavila téměř všechny činnosti, ale ani tam nebyla farmaceutická výroba a distribuce léčiv po poměrně dlouhou dobu omezena.

Všichni totiž chápou, že lze i o několik týdnů odložit nákup většiny věcí, které běžně potřebujeme, ale toto neplatí pro pacienty a jejich léky. Prostě jsou určité základní potřeby, které všichni máme, a jídlo anebo podávání léků mezi ně patří, a my jako obor děláme všechno proto, abychom za všech okolnostní pomohli pacientům a přispěli k hladkému fungování systému zdravotní péče.

V čem by měl spočívat speciální režim, po kterém voláte pro případ objevení nákazy koronavirem mezi zaměstnanci ve výrobním provozu?

Jako průmysl přijímáme veškerá vhodná opatření, abychom zajistili jak dodávku a distribuci léčiv, tak bezpečnost našich zaměstnanců. Rozsah těchto nových předpisů v důsledku covid-19 je skutečně široký a složitý, ale zatím jsme schopni obecně zachovat všechny naše obchodní, výzkumné, vývojové a výrobní činnosti. Je však třeba poznamenat, že výrobní proces probíhá ve farmaceutické společnosti jako takové i jindy za přísných bezpečnostních podmínek, které jsou nyní i vzhledem ke covid-19 ještě posíleny.

Nicméně naši zaměstnanci běžně musí nosit speciální ochranné oděvy, respirátory a rukavice, bez ohledu na to, zda je či není pandemie. Věřím, že nejen s ohledem na společenské dopady možného výpadku výroby má smysl hovořit o speciálním režimu ze strany státu. Dobrým příkladem je, že by pro nás mohla být zkrácená doba čekání na testování na covid-19.  Nejsme standardní výrobou a mělo by tak být na nás nahlíženo.

Ministerstvo průmyslu prosadilo zavedení takzvaných zelených pruhů pro zrychlený přechod hranic kamiony, mimo jiné pro převoz léků.

Naši členové zaznamenali problémy na hranicích, zbrzdily i kamiony vozící léky do Česka. Proto považuji za důležité, aby v tomto mimořádném období umožňovaly zelené pruhy přednostní přejezd přes hranice pro léky a dalším klíčové produkty, abychom mohli zajistit, že dorazí včas tam, kde je jich potřeba. Situace se nyní zlepšuje, ale musíme si uvědomit, že v Evropě byly hranice – naštěstí pro nás všechny – po dlouhou dobu otevřené, jak pro volný pohyb zboží, tak i lidí. A to se vypuknutím pandemie covid-19 změnilo. Vše je nové a složitější.

Objevují se názory, že vývoz některých léčiv, zejména těch, které se jeví slibně při léčbě covid-19, by měl být zakázán. Souhlasíte s tím?

To je těžká otázka. Chápu potřebu vlády zavést taková opatření, ale fungujeme v globální ekonomice, a to znamená globální dodavatelský řetězec. Pokud já jako vláda zavedu velmi rozsáhlý zákaz a ten se negativně dotkne jiných zemí, ostatní země mohou udělat totéž, a nakonec prohrají všichni. Když už omezovat export, mělo by jít pouze o dočasné řešení, které by jinak mohlo mít negativní dopady na všechny, zvláště v Evropě.

Andrea Ringelhánová