Antikoncepce v Česku. Věříme hormonům, ale hledáme i jiné možnosti

03. 12. 2019 iDNES.cz

Dana Kerhartová

Pokud pár nechce počít dítě, většinou to dopadne tak, že si žena dojde na gynekologii pro „prášky“. Přitom jde o věc, která se týká i mužů. Hormonální antikoncepce má navíc svoje alternativy.

V některých kulturách je antikoncepce dodnes nepřípustná. V té naší ji bereme jako relativně normální součást života, přesto má Česká republika co dohánět – zejména co se týče dostupnosti prostředků proti nechtěnému početí.

V hodnocení Atlasu antikoncepce, který každoročně vydává Evropské parlamentní fórum pro sexuální a reprodukční práva, získala 50,8 bodu ze sta. Podle letošních zjištění projektu Evropa v datech se tak Česko v rámci Evropy umístilo přesně na pomezí západních států se snadno dostupnou antikoncepcí a východních zemí, které k ní mají horší přístup.

Nejlepšího výsledku dosáhly Belgie a Francie (90,1 bodu), na druhém místě je Velká Británie s 87,6 bodu. Na posledním místě figuruje Polsko (31,5 bodu) a na druhé nejhorší příčce skončilo Rusko (42,8 bodu). „V přístupu k antikoncepci jsou pokročilejší nejen sousední Německo a Rakousko, ale třeba i Chorvatsko nebo Ukrajina,“ konstatuje Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.

Bez předpisu

Proč má Česko tak nízké hodnocení? Například i kvůli neproplácení antikoncepce ze zdravotního pojištění. Ve zmíněném projektu se však zkoumá celá řada faktorů, například dostupnost přehledných online informací o antikoncepčních metodách, možnost konzultovat toto téma s odborníky nebo také možnost získat hormonální antikoncepci bez předpisu.

To mezi evropskými zeměmi není obvyklé, zato například v Arménii, Ázerbájdžánu, Černé Hoře, Chorvatsku, Kosovu, Moldavsku nebo Turecku ji legálně získáte i bez receptu. Nelegálně k ní mají přístup v Bulharsku, Řecku nebo Rusku.

Česko, jak už bylo řečeno, je na žebříčku někde uprostřed. Vypadá to, že ve využívání dosud vynalezených metod proti početí trochu zaostáváme.

Pochopitelně už nepoužíváme krokodýlí trus jako ve starověkém Egyptě nebo citronovou šťávu jako svůdník Casanova, který v Benátkách v 18. století prohnal nejednu ženskou sukni.

Dnes mezi dlouhodobé metody patří například zavádění nitroděložních tělísek nebo hormonální injekce, ke krátkodobým antikoncepční pilulky, náplasti, vaginální kroužky nebo bariérové metody jako kondomy či pesary. Nakonec existují i nevratné metody jako je sterilizace a vasektomie.

Méně hormonů?

Podle České asociace farmaceutických firem (ČAFF) klesá počet žen užívajících antikoncepci (od roku 2008 došlo k poklesu o 25 procent). V Česku jich je momentálně jednapadesát procent – oproti evropskému průměru s téměř sedmdesáti procenty – to je opravdu rozdíl. Vlivy hormonální antikoncepce a jejími (negativními) účinky se zaobírá mnoho diskusí. Nejen u nás, ale i v Evropě.

„Důsledkem skandálu, který se rozpoutal kolem hormonální antikoncepce a jejích domnělých vedlejších účinků ve Francii, je fakt, že mezi lety 2012 až 2013 poklesl ve Francii počet žen užívajících hormonální antikoncepci z 53,5 procenta na 50,1 procenta. To však vedlo tomu, že během jednoho roku vzrostl počet interrupcí o deset tisíc,“ uvedl David Serfaty, prezident Francouzské gynekologické společnosti.

I v Rakousku si všimli, že interrupci absolvují nejčastěji právě ženy, které nepoužívají žádnou hormonální antikoncepci. Po zákroku ovšem volí nejčastěji pilulky nebo nitroděložní tělísko.

Podle ČAFF má hormonální antikoncepce vliv na ženské zdraví. Ovšem ne negativní. Co se týče dopadů na rozvoj onkologických onemocnění, odkazuje například na britskou studii publikovanou v žurnálu American Journal of Obstretics and Gynaecology.

Podle ní užívání hormonální antikoncepce snižuje riziko, že žena onemocní nádory děložní sliznice o 34 procent, u nádorů vaječníků pravděpodobnost jejich vzniku klesá o 33 procent, u nádorů konečníků a tlustého střeva je riziko nižší o 19 procent. Tento ochranný efekt podle vědců přetrvává ještě třicet let poté, co žena přestane antikoncepci užívat. Současně se potvrdilo, že se jejím užíváním nezvyšuje riziko vzniku dalších nádorových onemocnění.

Pro a proti

Mnoho lidí, kteří preferují život „bez hormonů“, mluví ovšem o jiných efektech. Pozitivních, jako je například vliv na pleť či upravení dosud nepravidelného menstruačního cyklu, ale i negativních. Hovoří se například o poklesu chuti na sex, přibírání na váze, ztrátě menstruačního cyklu, sklonu k depresím nebo o nebezpečí tromboembolie, tedy ucpání cév krevní sraženinou, jež hrozí hlavně kuřačkám nad pětatřicet let.

K té má co říct Ota Schütz, primář Žilní kliniky: „Užívání některých druhů hormonální antikoncepce zvyšuje riziko trombózy. Zvláště v kombinaci s dalšími rizikovými faktory je toto riziko větší.“

O kterých faktorech je řeč? Například o kouření nebo o trombofilii, tedy zvýšené vrozené tendenci ke srážení krve. „Často dochází k trombózám při užívání hormonální antikoncepce během dlouhých cest v letadlech i autobusech, jde o tzv. syndrom ekonomické třídy. Nebezpečí hrozí i po nevhodně provedených sklerotizacích,“ upřesňuje specialista a doplňuje i téma křečových žil.

Podle něho opravdu může hormonální antikoncepce urychlit jejich vznik či je zhoršit, ne však nutně. „V případě, že jde o kombinovanou hormonální antikoncepci s estrogeny, je riziko zhoršení či riziko komplikací při užívání větší. Je však již množství vzorků, které jsou po stránce křečových žil neškodné.“

Zastánci i odpůrci se ovšem musejí shodnout na tom, že v 21. století je hormonální antikoncepce na velmi vysoké úrovni. Laik se nikdy nemůže úplně vyznat v koktejlu hormonů, které produkuje naše tělo a které si do těla dopravíme formou gonadotropinů nebo levonorgestrelů. Syntetické hormony jsou dnes velmi podobné těm „vlastním“.

Tělo není při užívání pilulek „předávkované“, jak často kritici uvádějí, ale spíše „poddávkované“, jelikož hormonální antikoncepce (velice neodborně řečeno) vlastně přirozené hormony stopne a zabrání uvolnění vajíčka.

Argument, že „dřív žena menstruovala tak a tak“, je už také jedno velké klišé, neboť neustále odvolávání se na pravěk (kdy mimochodem žena v reprodukčním věku byla buď těhotná, nebo kojila) dnes prostě nefunguje. Jako u všeho je i zde potřeba zapojit zdravý rozum.

Vnímání sebe sama

Zdravý rozum a cit propaguje i lékařka s holistickým přístupem ke zdraví ženy Jitka Blábolilová. Připouští, že se u nás hormonální antikoncepce těší velké oblibě. Při volbě antikoncepce považuje za zásadní znát mechanismus jejího působení a její nežádoucí účinky.

„Rozhodne-li se žena informovaně pro tuto metodu, musí vědět, jak podpořit správné fungování jater a střeva, aby minimalizovala nežádoucí účinky,“ upozorňuje.

Mechanismus působení lékařka vysvětluje velmi jasně: „Hormonální antikoncepce,uspí‘ ženský hormonální systém. Výsledkem je, že žena ztrácí svůj cyklus a cyklické změny, které se v souvislosti se změnou hormonálního koktejlu – estrogen, gestagen, testosteron – dějí v těle i psyché.“

Zda má více pozitiv, či negativ, to podle Jitky Blábolilové dokáže posoudit jen žena sama. „Každá z nás je jedinečná a má tedy i jiné priority. Je důležité, aby ženy volily metodu antikoncepce v souladu se sebou a také aby přenechaly díl zodpovědnosti za plodnost páru muži.“

Sama antikoncepci nepředepisuje. Během konzultací rozebere s ženou, ideálně společně s partnerem, možnosti antikoncepce a mechanismus působení. Doporučuje také brožurku Kateřiny Kadlecové Přehled nehormonální antikoncepce, kterou považuje a skvělý nástroj k rychlé orientaci v dostupných metodách.

Záleží na věku

Podle lékařky záleží pochopitelně i na věku ženy, zda kojí, je zdravá, (ne)má v anamnéze onemocnění či poruchy srážení krve, hypertenzi, obezitu, varixy, onkologická onemocnění a podobně.

„Faktorů, které je třeba zvážit před užíváním hormonální antikoncepce, je daleko více, a už proto nelze paušalizovat nebo generalizovat. Každá mince má dvě strany. Vždy je třeba uvážit, zda převažují benefity, či rizika a ztráty,“ dodává.

Jejím favoritem v antikoncepčních metodách je STM, tedy symptotermální metoda, o níž se všeobecně málo ví. „Je levná a přesná,“ říká expertka. „Vstupní náklady minimální, jen záznamová tabulka, tužka, kvalitní teploměr, čas a pozornost sobě a svému tělu. Uplatňuje pravidla, která z bazální teploty a hlenového příznaku určí ovulaci.“

STM sama o sobě vlastně není antikoncepcí, pomáhá určit plodné a neplodné dny a je ideální pro sledování zdravotního stavu ženy. „V období plodných dnů je třeba využit jiné antikoncepční metody, například sexuální abstinenci, nekoitální praktiky, bariérovou antikoncepce nebo spermicid,“ uvádí.

Symptotermální metoda

Tuto metodu, která byla převzata z Německa a doporučuje ji i WHO, prosazuje například Hana Přikrylová, spoluzakladatelka projektu Nehormonálka.cz. Spolehlivost STM je podle ní srovnatelná s hormonální antikoncepcí nebo nitroděložním tělískem.

„Pokud žena dobře zná pravidla a také je respektuje, spolehlivost je 99,6 procenta. Spolehlivost například hormonální antikoncepce při jejím správném užití je 98 procent. Jde o metodu, která nepoškozuje zdraví, neovlivňuje vnímání a prožívání reality, nic nestojí. Je to i skvělá diagnostická metoda, která může odhalit nerovnováhu mnohem dříve, než se projeví v silnější formě,“ říká Hana Přikrylová.

Zároveň ovšem přiznává, že tuto metodu většina lékařů neakceptuje. Proč? „Možná právě proto, že nic nestojí,“ říká propagátorka STM.

„Nechci házet všechny lékaře do jednoho pytle, znám skutečně i ty, kteří touto cestou jdou a ženy podporují. Většinou však nemají na symptotermální metodu certifikaci, s jistotou se v ní neorientují, nedokážou tedy ženě poradit. I kdyby znali pravidla této metody, v ordinaci mají bohužel na jednu pacientku pouze několik minut. Není zde tedy dostatečný časový prostor tuto metodu ženě přiblížit. Pokud by čas přesto měli, nejsou bohužel dostatečně motivováni tímto způsobem k ženě přistupovat.“

A co muži?

Už jednou tu padlo, že do plánování antikoncepce by se měli zapojit i muži. Lékařka Jitka Blábolilová považuje za naprosto správné, aby muži převzali svůj díl zodpovědnosti za plodnost páru.

„Formy antikoncepce pro muže jsou zastoupeny ve srovnání s počtem možností u ženy v nízkém počtu. K dispozici je tu pro ně prezervativ, coitus interruptus, tedy přerušovaná soulož, nebo vasektomie. Krásně se doplňují s antikocepčními metodami pro ženy, stejně jako v životě,“ říká.

„Mám vždy velkou radost, když mě osloví muž zajímající se o ženské zdraví či možnosti antikoncepce a mechanismu působení,“ přidává osobní zkušenost.

I podle gynekologa a porodníka Zlatka Pastora by se muži jednoznačně měli zapojit do řešení antikoncepce. „Použití prezervativu je nadmíru užitečné a při jeho správném používání má i vysokou spolehlivost. Některé sehrané páry s vysokou efektivitou používají přerušovanou soulož,“ uvádí.

Dodejme, že za deset let už by také mohla být dostupná hormonální antikoncepce pro muže – na jaře letošního roku to oznámili vědci z ústavu Biomed Research Institute v Los Angeles.

Na závěr zmiňme ještě jednu nezanedbatelnou okolnost. Bavíme se tu o antikoncepci, přitom stále častěji „v civilizovaném světě“ řešíme neplodnost párů a nemožnost počít dítě přirozenou cestou. Nebude za pár let podobný článek zcela „mimo mísu“?

„Jsem optimistka a chci odpovědět, že ne,“ říká na závěr lékařka Jitka Blábolilová. „Ale v tuto chvíli jsou data neúprosná, čili spíše potvrzuji vaši vizi. Vnímám, že to je daň za náš životní styl.“

Andrea Ringelhánová