Zdravotníci se připravují na brexit. Hrozí výpadky léků?

3. 3. 2019 EuroZprávy.cz

Libor Novák, ČTK

Plánovaný odchod Británie z Evropské unie ovlivní i farmaceutické firmy působící v Česku. Situaci by však měly zvládnout, dlouhodobě se na ni připravují. Vyplývá to z většiny vyjádření zástupců společností a oborových asociací, které oslovila ČTK. Plánovaným termínem brexitu je letošní 29. březen. Stále ale není jasná jeho forma, ani to, zda Británie na konci tohoto měsíce EU skutečně opustí.

“Na britských ostrovech se nachází mnoho výrobních závodů farmaceutických společností. Brexit tedy teoreticky může ohrozit nebo zkomplikovat dodávky léčiv – čistě z logistických důvodů, kvůli frontám na hranicích a podobně. Obchod s Británií v tomto segmentu je významný. Každý měsíc míří z jiných členských států Evropské unie do Británie asi 37 milionů balení léků. V opačném směru je to 45 milionů balení,” uvedl výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Jakub Dvořáček.

Naprostá většina členů asociace podle něj deklarovala, že mají pro léky připravené distribuční kanály i pro případ neřízeného brexitu. “Také jsou dostatečné skladové zásoby. Po určitou dobu jsou firmy schopné trh zásobovat i v případě větších komplikací. Důležité je, aby takový eventuální stav nouze netrval dlouho,” dodal.

Jednou z členských společností asociace je firma GSK, která je českou pobočkou jedné z největších farmaceutických společností na světě GlaxoSmithKline, která sídlí v Londýně. Mateřský koncern od ledna letošního roku zahájil pohotovostní plán, který například obsahuje převod povolení k uvedení léčiv na trh, která jsou registrována v Británii, na subjekty v EU nebo aktualizaci obalů a příbalových letáků.

“Momentálně předpokládáme, že náklady na provedení těchto a dalších potřebných změn by mohly během následujících dvou až tří let dosáhnout až 70 milionů liber (2,1 miliardy korun). Následné průběžné dodatečné náklady očekáváme ve výši přibližně 50 milionů liber (1,5 miliardy korun) ročně včetně dodatečných cel a poplatků za transakce nebo administrativu,” uvedl na dotaz ČTK nadnárodní koncern.

Žádné výpadky nebo přerušení dodávek přípravků neočekávají v souvislosti s brexitem společnosti Zentiva a Teva. “Co se týče našeho výrobního závodu v Opavě, neočekáváme, že brexit bude mít dopad na naše činnosti,” uvedla Beáta Melichová z Tevy.

Jedním z hlavních trhů je Británie pro Zentivu. Firma proto podle mluvčí Lucie Šabíkové kvůli plánovanému brexitu mimo jiné zvýšila zásoby ve skladech nebo výrobu některých přípravků z Británie přesunula do Rumunska. “Schválili jsme také potřebné regulační změny pro vývoz,” dodala Šabíková.

Zentiva i Teva patří mezi členy České asociace farmaceutických firem (ČAFF). Její výkonný ředitel Martin Mátl ČTK řekl, že členové ČAFF, mezi které patří mimo jiné také firmy Krka ČR nebo Belupo, jsou na brexit připraveni. “Hodnotíme pozitivně, že v takzvaném brexitovém zákoně, který připravila česká vláda, je také ustanovení, které umožňuje léčivé přípravky registrované v ČR, ale testované či propuštěné v Británii, považovat po určitou přechodnou dobu za léky vyrobené v Evropské unii,” doplnil.

Odchod Británie z EU se pak podle mluvčího Michala Petrova nijak nedotkne největší tuzemské sítě lékáren Dr.Max ze skupiny Penta. “Už dříve jsme přesunuli sídlo Dr.Max Pharma z Londýna do Prahy. V Británii nic nevyrábíme a neběží nám tam ani žádná registrace. Léčiva registrujeme v jiných zemích EU,” dodal Petrov.

Andrea Ringelhánová