Reakce České asociace farmaceutických firem (ČAFF) na článek zveřejněný 15. 8. v Deníku

Dne 15. 8. 2018 vyšel v Deník.cz článek s názvem „Další skandál? Pojišťovny platily za lék bez důkazu o účinku“.https://www.denik.cz/zdravi/dalsi-skandal-pojistovny-platily-za-lek-bez-dukazu-o-ucinku-20180814.html

Přestože se článek týká pouze konkrétního léčivého přípravku jednoho z členů naší asociace, reagujeme, protože se v něm zpochybňují obecné principy fungování lékové politiky.

V článku se uvádí, že zmiňovaný léčivý přípravek není účinný a bezpečný. Což je velmi silné tvrzení, které není podloženo žádným důkazem. Přitom napadá nejen výrobce, ale také, a především, Státní ústav pro kontrolu léčiv. Také hazarduje s důvěrou pacientů v léčbu obecně, protože zpochybňuje proces registrace, který má zaručit, aby se k pacientům dostaly pouze léky, u kterých byla prokázána účinnost a bezpečnost léčby. Stejně tak toto tvrzení zpochybňuje tzv. farmakovigilanční sledování, tedy sledování veškerých údajů a signálů týkajících se účinnosti a bezpečnosti léčiv, které je v rámci EU vysoce propracované, a které v případě zjištění jakýchkoliv podložených pochybností vede k úpravám doporučení používání léčiv či k samotnému stažení léčivého přípravku z trhu.

Poněkud skandální obvinění zdravotních pojišťoven je plné dezinterpretací a účelovosti. Na druhou stranu se dotýká jednoho skutečného a zajímavého problému, a to faktu, že v případě stanovení ceny nebo úhrady léčivého přípravku platí pravidlo, že rozhodnutí prvoinstančního správního orgánu (SÚKL) je předběžně vykonatelné, takže v praxi se stává, že po rozhodnutí odvolacího orgánu (Ministerstvo zdravotnictví) nebo rozhodnutí soudu, náhle „zmizí“ úhrada stanovená SÚKL, což rozhodně nepřispívá ke srozumitelnosti celého systému. Zmiňovaný případ je zajímavý i v tom, že dlouhé roky byl na trhu pouze originální přípravek, jehož úhrada byla stanovena na základě dobrovolné žádosti jeho výrobce na nižší úrovni, než jaká by odpovídala výši stanovené podle pravidel v zákoně. Rozdíl mezi cenou a úhradou potom doplácí pacient, a protože se jedná o jediný přípravek svého druhu, celá jeho výše se započítává do ochranného limitu, který zase následně zdravotní pojišťovna vrací pacientům. Konkrétně to vypadá tak, že cena balení originálního přípravku na měsíční terapii je 390 Kč, úhrada ze zdravotního pojištění je 91 Kč, rozdíl 299 Kč je doplatek, který zaplatí pacient. Přičemž ale např. pro seniory nad 70 let je stanoven ochranný limit ve výši 500 Kč, tedy od druhého měsíce léčby již zdravotní pojišťovny začínají doplatky zpětně proplácet. V případě léčivého přípravku zmiňovaného ve článku stanovil SÚKL 30. 6. 2017 úhradu měsíčního balení ve výši vypočtené dle úhrady originálního přípravku, konkrétně 158,18 Kč. To odpovídalo dosavadní rozhodovací praxi správních orgánů, které mezi revizemi stanovovaly úhradu podle výše úhrady vyplývající ze základní úhrady v poslední revizi cen a úhrad. V lednu tohoto roku ovšem Ministerstvo zdravotnictví zrušilo původní rozhodnutí SÚKL s tím, že takto stanovená úhrada není nákladově efektivní.

Výsledkem je potom stav, kdy místo vstupu nového přípravku do přímé konkurence původního přípravku, je na několik dalších měsíců zakonzervováno exkluzivní postavení originálu.

Konkurence, která by mohla přinést prospěch jak zdravotním pojišťovnám, tak pacientům, byla odstraněna.

S pozdravem,

Mgr. Martin Mátl

Výkonný ředitel

Česká asociace farmaceutických firem

ČAFF

Andrea Ringelhánová