PRAŽSKÝ DENÍK

STUDENTI POD TLAKEM. DESETINA JICH POLYKÁ ANTIDEPRESIVA
Odborníci přišli s varovným zjištěním: desetina středoškoláků se cítí pod tak velkým tlakem, že musí užívat pilulky na úzkost či depresi. Vyplývá to z průzkumu, který si nechala zpracovat Česká asociace farmaceutických firem.

Jako hlavní důvod přitom uvádějí právě stres a nepřiměřený tlak ve škole – takto se vyjádřila asi polovina z těch, kteří stres řeší pomocí prášků. Naopak se vztahovými problémy se snaží pomocí pilulek vyrovnat jen asi devět procent středoškoláků.

K polykání léků se častěji uchylují chlapci, dodává čerstvý průzkum České asociace farmaceutických firem.

Podle odborníků jde o alarmující zprávu. „Ukazuje se, jak moc se v české škole pracuje se stresem. Je to běžný způsob regulace chování dětí, který mnozí dokonce pokládají za žádoucí. Škola vás zkrátka záměrně vystresuje, protože si myslí, že takto se toho naučíte víc,“ hodnotí výsledky průzkumu expert na vzdělávání a zakladatel ScioŠkol Ondřej Šteffl. Výsledek je přitom podle něj přesně opačný – dlouhodobý stres vede k horším výkonům. Škola by si proto měla podle Šteffla najít úplně jiné způsoby, jak své studenty motivovat.

Marie Salomonová z organizace Nevypusť duši souhlasí. Tlak na výkon se podle ní zvyšuje, školy by tomu měly umět zabránit – například tím, že by pro studenty zřídily poradny. „V zahraničí je to naprosto běžná věc. Stejně jako máte bezbariérové vstupy do přednáškových místností, tak máte i oddělení, kde se starají o duševní zdraví svých studentů. Poskytují jim terapeutické a konzultační služby,“ popsala svou vlastní zkušenost z Anglie.

V budoucnu by pak šla ještě dál – české školní osnovy by obohatila o povinnou duševní zdravovědu. Jinak prý budou problémy lidí narůstat. „Stres na ně útočí ze všech stran – zvyšuje ho nejenom škola, ale i krutý svět sociálních sítí. Tam se totiž nikdo nepochlubí životními prohrami, prezentují se tam hlavně úspěchy,“ říká odbornice. Mladí lidé tak často podlehnou falešnému pocitu, že jsou jediní na světě, kdo v něčem selhává.

„Ostatně když se podíváte na statistiku příčin úmrtí, tak u mladých lidí do pětatřiceti let jsou druhou nejčastější příčinou sebevraždy,“ dodala.

Průzkum České asociace farmaceutických firem ale odhalil ještě jeden problém – nadužívání analgetik, tedy léků proti bolesti. Mladí lidé je polykají po kilech, berou je navíc hlavně na kocovinu. Přiznala to celá pětina mužů a sedm procent žen. Kombinace analgetik s alkoholem přitom může potíže studentů ještě prohloubit. Platí to pro duševní i tělesné problémy.

„Užívání léků na bolest spolu s alkoholem může způsobit závratě nebo poškození jater,“ přibližuje nežádoucí účinky tohoto koktejlu šéf České asociace farmaceutických firem Martin Mátl.

Pokud k tomu lidé přidají i antidepresiva, účinky alkoholu se ještě znásobí. Alkohol tak může vliv některých léčiv i jejich nežádoucích účinků výrazně prodloužit.

Zdroj: Pražský deník

Václav Tichý