PHARMA PROFIT

JAK CHÁPAT ELEKTRONICKOU PRESKRIPCI?
S blížícím se 1. lednem 2018, tedy datem spuštění povinné elektronické preskripce, vyvstávají otázky nejenom o technické připravenosti na ni, ale také o smyslu a přínosu elektronického předepisování. V probíhající diskusi ovšem chybí jedna věc. A to, zda je elektronická preskripce cíl sama o sobě nebo zda se jedná o nástroj k dosažení cíle jiného. Právě tento aspekt považuji za důležitý, neboť situace, kdy elektronická preskripce nemá žádné využití, vzbuzuje obavy, jestli se vývoj nebude ubírat nekontrolovatelným směrem.

Na první pohled se zdá téměř nemožné, že by někdo považoval elektronickou preskripci za samotný cíl. Jak je ale tedy možné, že od roku 2008 neustále hledáme a diskutujeme, k čemu je vlastně dobrá? Odpověď se nachází v nedávné historii. Impulsem pro vytvoření současné právní úpravy elektronického předepisování byla novelizace předepisovací vyhlášky z června 2006, která umožňovala v rámci lokální počítačové sítě zdravotnického zařízení předepisovat elektronicky – a následné ověřování bylo umožněno pouze pomocí interního kódu. Taková úprava umožňovala zcela bez uzardění zbavit pacienta práva na svobodný výběr lékárny a zasahovala do konkurence mezi lékárnami. Tento krok vyvolal poptávku po řešení elektronické preskripce, které bude garantovat, že si pacient bude moci vyzvednout lék v kterékoliv lékárně. A výsledek odpovídá zadání. Máme nástroj, který umožňuje elektronicky předepisovat v jakékoliv ordinaci a následně vyzvedávat v jakékoliv lékárně. Nic víc.

V průběhu času se objevily úvahy o vytvoření pacientských záznamů či sledování interakcí, které se již několik let udržují pouze ve fázi diskusí. Je to zapříčiněno tím, že se postupuje špatným směrem. Nikdy se seriózně neřešily pacientské záznamy či hodnocení interakcí, jejich organizace, přístupy, odpovědnost z nich vyplývající a zapojení do širšího kontextu eHealth.

Vždy se pouze hledalo další uplatnění pro elektronickou preskripci.

Tento nekoncepční přístup ale může přinést i jiné úvahy o využití elektronické preskripce, a to například zásilkový výdej receptových léčiv. Takový vývoj s sebou ale nese řadu rizik. Proto stojí za to pokusit se hledání využití elektronické preskripce řídit a dosáhnout výsledku, který bude ku prospěchu pacientů a neohrozí fungování celého dodavatelského řetězce.

Václav Tichý